kloudný

čeština

výslovnost

• IPA: [klɔʊdniː]

dělení

• kloud-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kloudný	kloudný	kloudná	kloudné	kloudní	kloudné	kloudné	kloudná
genitiv	kloudného	kloudného	kloudné	kloudného	kloudných	kloudných	kloudných	kloudných
dativ	kloudnému	kloudnému	kloudné	kloudnému	kloudným	kloudným	kloudným	kloudným
akuzativ	kloudného	kloudný	kloudnou	kloudné	kloudné	kloudné	kloudné	kloudná
vokativ	kloudný	kloudný	kloudná	kloudné	kloudní	kloudné	kloudné	kloudná
lokál	kloudném	kloudném	kloudné	kloudném	kloudných	kloudných	kloudných	kloudných
instrumentál	kloudným	kloudným	kloudnou	kloudným	kloudnými	kloudnými	kloudnými	kloudnými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	kloudný
komparativ	kloudnější
superlativ	nejkloudnější

význam

1. mající přijatelně dobré vlastnosti či schopnosti
   • Seděl jsem na břehu s udicí celé dopoledne, ale o kloudnou rybu jsem nezavadil.

synonyma

1. ucházející, obstojný, pořádný, slušný, valný, kalý, solidní

antonyma

1. chabý, mizerný, podřadný, fórový, partiový

související

• kloudně

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-08-26]. Heslo kloudný.
• Používá se zejména se slovesným záporem, viz HLAVSOVÁ, Jaroslava. Kloudný, kalý, plechý. Naše řeč, 1978, roč. 61, čís. 2, s. 109–110. Dostupné online. ISSN 0027-8203.