klučina

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈklʊ.t͡ʃɪ.na]

dělení

• klu-či-na

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	klučina	klučinové
genitiv	klučiny	klučinů
dativ	klučinovi	klučinům
akuzativ	klučinu	klučiny
vokativ	klučino	klučinové
lokál	klučinovi	klučinech
instrumentál	klučinou	klučiny

význam

1. (expresivně, familiárně) kluk; dítě mužského pohlaví
   • I chce se vrátiti, aby vyhledal mělčinu, ale klučina mu s krku žblunk do vody, směje se a příšerně za jeho ochotu se posmívá.

synonyma

1. klouček, hošík, klučík; mladíček, chasníček, chlapeček, (neutrálně) kluk, hoch, chlapec

související

• klučinův

poznámky

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957. Heslo klučina.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo klučina.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo klučina.
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v11, heslo klučina . Dále report Slovo v kostce.