knedlíků

čeština

výslovnost

• IPA: [knɛdliːkuː]

dělení

• kne-d-lí-ků

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

význam

1. genitiv množného čísla substantiva knedlík
   • Sebrala jsem talíře od polévky, můj snoubenec utíral papírovým ubrouskem tvář strýci Pepinovi, maminka přinášela mísu kouřících knedlíků, ve dveřích se zasmála a řekla tichounce:... A nezvítězili byste... A strýc Pepin vyletěl ze židle, a zařval... A zvítězili bysme! A slavně!
   • Ale česká stopa je ve Valle di Ledro zřetelná také jinak. I bezmála po sto letech je tam totiž na místní gastronomii patrný vliv českých knedlíků a škubánků.

překlady

1. genitiv plurálu podstatného jména knedlík

   • ruština: кнедликов m
   • slovenština: knedlí ž