kočebrák

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔ.t͡ʃɛ.braːk]

dělení

• ko-če-b-rák

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kočebrák	kočebráci
genitiv	kočebráka	kočebráků
dativ	kočebrákovi / kočebráku	kočebrákům
akuzativ	kočebráka	kočebráky
vokativ	kočebráku	kočebráci
lokál	kočebrákovi / kočebráku	kočebrácích
instrumentál	kočebrákem	kočebráky

význam

1. (zastarale, v obecném jazyce) podomní obchodník prodávající z koše

synonyma

1. kočébr, kočevan

související

• kočébr
• kočebrácký
• kočebrovati

externí odkazy

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo kočebrák.