kořenový

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔr̝ɛnɔviː]

dělení

• ko-ře-no-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kořenový	kořenový	kořenová	kořenové	kořenoví	kořenové	kořenové	kořenová
genitiv	kořenového	kořenového	kořenové	kořenového	kořenových	kořenových	kořenových	kořenových
dativ	kořenovému	kořenovému	kořenové	kořenovému	kořenovým	kořenovým	kořenovým	kořenovým
akuzativ	kořenového	kořenový	kořenovou	kořenové	kořenové	kořenové	kořenové	kořenová
vokativ	kořenový	kořenový	kořenová	kořenové	kořenoví	kořenové	kořenové	kořenová
lokál	kořenovém	kořenovém	kořenové	kořenovém	kořenových	kořenových	kořenových	kořenových
instrumentál	kořenovým	kořenovým	kořenovou	kořenovým	kořenovými	kořenovými	kořenovými	kořenovými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	kořenový
komparativ	kořenovější
superlativ	nejkořenovější

význam

1. vztahující se ke kořenu

překlady

1. vztahující se ke kořenu

   • angličtina: radical
   • francouzština: radical
   • němčina: Wurzel-