Přeskočit na obsah

košerák

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈkɔʃɛraːk]

dělení

[editovat]
  • ko-še-rák

podstatné jméno (1)

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ košerák košeráci
genitiv košeráka košeráků
dativ košeráku / košerákovi košerákům
akuzativ košeráka košeráky
vokativ košeráku košeráci
lokál košeráku / košerákovi košerácích
instrumentál košerákem košeráky

význam

[editovat]
  1. (židovský slang) židovský řezník[1]
    • Povoláním byl Jíde Herš košerákem. Ale byl to košerák, jakých je nemnoho. Zvířata se jeho nože pranic nebála. Naopak toužila po něm.[2]
    • Zařízne-li košerák nějaké dobytče, je povinen je potom pitvati. Jestliže zjistí na vnitřnostech jisté nepravidelnosti nebo vady, nesmíme masa toho dobytčete požívati.[3]

překlady

[editovat]
  1. řezník

synonyma

[editovat]
  1. šochet

související

[editovat]

podstatné jméno (2)

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ košerák košeráky
genitiv košeráku košeráků
dativ košeráku košerákům
akuzativ košerák košeráky
vokativ košeráku košeráky
lokál košeráku košerácích
instrumentál košerákem košeráky

význam

[editovat]
  1. (slangově) řeznický nůž[1]

překlady

[editovat]
  1. nůž

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. 1,0 1,1 HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. 1. vyd. Ostrava : Profil, 1988. 189 s. Heslo „košerák“, s. 94.
  2. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 130.
  3. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 204.
  4. Harry Kemelman: Un beau jour le rabbin a acheté une croix, překlad: Lazare Rabineau, ISBN 2-264-01487-3, str.78