koketní

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔkɛtɲiː]

dělení

• ko-ket-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	koketní	koketní	koketní	koketní	koketní	koketní	koketní	koketní
genitiv	koketního	koketního	koketní	koketního	koketních	koketních	koketních	koketních
dativ	koketnímu	koketnímu	koketní	koketnímu	koketním	koketním	koketním	koketním
akuzativ	koketního	koketní	koketní	koketní	koketní	koketní	koketní	koketní
vokativ	koketní	koketní	koketní	koketní	koketní	koketní	koketní	koketní
lokál	koketním	koketním	koketní	koketním	koketních	koketních	koketních	koketních
instrumentál	koketním	koketním	koketní	koketním	koketními	koketními	koketními	koketními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	koketní
komparativ	koketnější
superlativ	nejkoketnější

význam

1. koketující
2. líbivý, vábivý