kolabovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔlabɔvat]

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	kolabuji	kolabuješ	kolabuje	kolabujeme	kolabujete	kolabují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	kolabuj	kolabujme	kolabujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	kolaboval	kolabovala	kolabovalo	kolabovali	kolabovaly	kolabovala
trpné	kolabován	kolabována	kolabováno	kolabováni	kolabovány	kolabována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	kolabuje	kolabujíc	kolabujíce

význam

1. zhroutit se

překlady

1. zhroutit se

   • angličtina: collapse
   • němčina: kollabieren

související

• kolaps