kominíkův

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔmɪɲiːkuːf]

dělení

• ko-mi-ní-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména kominík příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kominíkův	kominíkův	kominíkova	kominíkovo	kominíkovi	kominíkovy	kominíkovy	kominíkova
genitiv	kominíkova	kominíkova	kominíkovy	kominíkova	kominíkových	kominíkových	kominíkových	kominíkových
dativ	kominíkovu	kominíkovu	kominíkově	kominíkovu	kominíkovým	kominíkovým	kominíkovým	kominíkovým
akuzativ	kominíkova	kominíkův	kominíkovu	kominíkovo	kominíkovy	kominíkovy	kominíkovy	kominíkova
vokativ	kominíkův	kominíkův	kominíkova	kominíkovo	kominíkovi	kominíkovy	kominíkovy	kominíkova
lokál	kominíkově / kominíkovu	kominíkově / kominíkovu	kominíkově	kominíkově / kominíkovu	kominíkových	kominíkových	kominíkových	kominíkových
instrumentál	kominíkovým	kominíkovým	kominíkovou	kominíkovým	kominíkovými	kominíkovými	kominíkovými	kominíkovými

význam

1. náležící kominíkovi