konurbace
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈkɔnurbat͡sɛ]
etymologie
[editovat]Z novolatinského conurbatio, které utvořeno sadou předpon a přípon k substantivu urbs. Srovnej např. adjektivum urbánní či anglické substantivum suburb.
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | konurbace | konurbace |
| genitiv | konurbace | konurbací |
| dativ | konurbaci | konurbacím |
| akuzativ | konurbaci | konurbace |
| vokativ | konurbace | konurbace |
| lokál | konurbaci | konurbacích |
| instrumentál | konurbací | konurbacemi |
význam
[editovat]- (odborně) několik měst, velkoměst nebo aglomerací srostlých v jednu souvisle zastavěnou plochu
překlady
[editovat]- polycentrická aglomerace, souměstí
- angličtina: conurbation
- francouzština: conurbation ž
- italština: conurbazione ž
- katalánština: conurbació ž
- němčina: Ballungsgebiet, Konurbation ž
- portugalština: conurbação ž
- ruština: конурбация ž
- řečtina: αστικό συγκρότημα s, συνοικισμός m
- španělština: conurbación ž