koprovka
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [kɔprɔfka]
dělení
[editovat]- ko-p-rov-ka
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | koprovka | koprovky |
| genitiv | koprovky | koprovek |
| dativ | koprovce | koprovkám |
| akuzativ | koprovku | koprovky |
| vokativ | koprovko | koprovky |
| lokál | koprovce | koprovkách |
| instrumentál | koprovkou | koprovkami |
význam
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo koprovka.
- ↑ HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 206.