korábový

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔraːbɔviː]

dělení

• ko-rá-bo-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	korábový	korábový	korábová	korábové	koráboví	korábové	korábové	korábová
genitiv	korábového	korábového	korábové	korábového	korábových	korábových	korábových	korábových
dativ	korábovému	korábovému	korábové	korábovému	korábovým	korábovým	korábovým	korábovým
akuzativ	korábového	korábový	korábovou	korábové	korábové	korábové	korábové	korábová
vokativ	korábový	korábový	korábová	korábové	koráboví	korábové	korábové	korábová
lokál	korábovém	korábovém	korábové	korábovém	korábových	korábových	korábových	korábových
instrumentál	korábovým	korábovým	korábovou	korábovým	korábovými	korábovými	korábovými	korábovými

význam

1. vztahující se ke korábu
   • Jedva D. Quijote do něho vstoupil, vypálil náčelnický koráb ránu z řadového děla, ostatní galeje učinily totéž, a když vkročil na hlavní korábové stupadlo, pozdravila jej veškerá veslařská chasa třikrát na zdar volajíc,..