korkový

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔrkɔviː]

dělení

• kor-ko-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	korkový	korkový	korková	korkové	korkoví	korkové	korkové	korková
genitiv	korkového	korkového	korkové	korkového	korkových	korkových	korkových	korkových
dativ	korkovému	korkovému	korkové	korkovému	korkovým	korkovým	korkovým	korkovým
akuzativ	korkového	korkový	korkovou	korkové	korkové	korkové	korkové	korková
vokativ	korkový	korkový	korková	korkové	korkoví	korkové	korkové	korková
lokál	korkovém	korkovém	korkové	korkovém	korkových	korkových	korkových	korkových
instrumentál	korkovým	korkovým	korkovou	korkovým	korkovými	korkovými	korkovými	korkovými

význam

1. vztahující se ke korku
   • Celkem lesy zaujímají 260.000 ha, z čehož jest 210.000 ha lesů jehličnatých a 50.000 ha listnatých, v nichž zvláště hojný jest dub korkový, tak že vyváží se korku surového do ¼ mill. q a zpracovaného do 16.000 q.

překlady

1. vztahující se ke korku

   • němčina: korken