korpskomando

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔrpskɔmandɔ]

etymologie

Z německého Korpskommando téhož významu.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	korpskomando	korpskomanda
genitiv	korpskomanda	korpskomand
dativ	korpskomandu	korpskomandům
akuzativ	korpskomando	korpskomanda
vokativ	korpskomando	korpskomanda
lokál	korpskomandu	korpskomandech
instrumentál	korpskomandem	korpskomandy

význam

1. (zastarale, vojenský slang) velitelství armádního sboru
   • Polní kurát, který zaslechl poslední slova, pobručuje si nějaký motiv z operety, kterou by nikdo nepoznal, vztyčil se k divákům: „Kdo je z vás mrtvej, ať se přihlásí u korpskomanda během tří dnů, aby mohla být jeho mrtvola vykropena.“
   • Telefon se rozdrnčel, štábní profous musel letět s hlášením na korpskomando a na policii, zalarmováni detektivové, policie a vojenské stráže, telegramy na četnické stanice a vrchní štábní profous telegrafoval podrobnou zprávu o Špírkovi a o všech opatřeních ministerstvu války.
   • V Litoměřicích byla, hoši, zlá vojna. Korpskomando, stavení jak zámek, v oknech a na ulici všude na tě brejlí plechovejch límců, velká teda šramota a všechno německý.