koryfej

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈkɔrɪfɛj]

dělení[editovat]

  • ko-ry-fej

etymologie[editovat]

Přes moderní západoevropské jazyky ze starořeckého κορυφαῖος (koryfaios) — vrcholný, vrcholový, hlavní, které je adjektivem ke κορυφή (koryfé) (vrchol, hlava).

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ koryfej koryfejové
genitiv koryfeje koryfejů
dativ koryfeji / koryfejovi koryfejům
akuzativ koryfeje koryfeje
vokativ koryfeji koryfejové
lokál koryfeji / koryfejovi koryfejích
instrumentál koryfejem koryfeji

význam[editovat]

  1. přední či vynikající osobnost, například v oboru vědy, malířství apod.
    • Chirurg se podíval tázavě na koryfeje vnitřního lékařství. (Karel Čapek)
  2. (knižně, hanlivě) přední činitel, pohlavár, příslušník věrchušky
    • Postupně byli nuceni k odchodu neschopní straničtí koryfejové a nepoctiví státní úředníci. Darebáci se začali třást o své posty a koryta.[1]

překlady[editovat]

  1. vynikající osobnost, předák

synonyma[editovat]

  1. vedoucí sboru, předák, vynikající představitel, výtečník, přední osobnost

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. 21. srpen: Poněkud nepříjemný pohled do zpětného zrcátka, článek na stránkách Československej anarchistickej federácii
  • Příruční slovník jazyka českého a databáze lexikálního archivu [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-02-11]. Heslo koryfej.
  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-02-11]. Heslo koryfej.
  • MEJSTŘÍK, Vladimír, a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost : s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 4. vyd. Praha : Academia, 2005. 647 s. ISBN 978-80-200-1347-7. Heslo „koryfej“, s. 145.
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-02-11]. Heslo koryfej.