korytarz

polština

výslovnost

• IPA: [kɔˈrɨtaʃ]
•  korytarz^{? • info}

etymologie

Ze staroitalského corridore (v dnešním významu je italské corridoio) — „prostor, v němž se běhá“; „běžec“ (odvozeného od slovesa correre). Toto substantivum dalo ve středověku vzniknout pozdnímu latinskému corritor (příp. curritor). Srovnej např. anglické corridor, německé Korridor či ruské коридор; dále srovnej kurzor.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	korytarz	korytarze
genitiv	korytarza	korytarzy
dativ	korytarzowi	korytarzom
akuzativ	korytarz	korytarze
instrumentál	korytarzem	korytarzami
lokál	korytarzu	korytarzach
vokativ	korytarzu	korytarze

význam

1. chodba
   • Wychodzę na korytarz, w półmroku spostrzegam wysokiego, szczupłego chłopaka. – Když jsem vyšel na chodbu, všiml jsem si v polotmě vysokého štíhlého muže.
2. štola
3. (letecký) koridor

související

• korytarzowy
• korytarzowiec