kosiště
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [kɔsɪʃcɛ]
etymologie[editovat]
Od slova kosa příponou -iště.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | kosiště | kosiště |
| genitiv | kosiště | kosišť |
| dativ | kosišti | kosištím |
| akuzativ | kosiště | kosiště |
| vokativ | kosiště | kosiště |
| lokál | kosišti | kosištích |
| instrumentál | kosištěm | kosišti |
význam[editovat]
- násada kosy
- „Umím sekat nejen travnou i obilnou kosou — ale umím ji na kosiště nasadit a když ji v setí ztupím, na babce ji naklepat umím.“[2]
překlady[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ FIC, Karel. K tvoření zemědělských pojmenování v českých nářečích. Naše řeč, 1996, roč. 79, čís. 4, s. 196–203. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Jan Cimbura
externí odkazy[editovat]
Článek Kosiště ve Wikipedii
