kosiště
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [kɔsɪʃcɛ]
etymologie
[editovat]Od slova kosa příponou -iště.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | kosiště | kosiště |
| genitiv | kosiště | kosišť |
| dativ | kosišti | kosištím |
| akuzativ | kosiště | kosiště |
| vokativ | kosiště | kosiště |
| lokál | kosišti | kosištích |
| instrumentál | kosištěm | kosišti |
význam
[editovat]- násada kosy
- „Umím sekat nejen travnou i obilnou kosou — ale umím ji na kosiště nasadit a když ji v setí ztupím, na babce ji naklepat umím.“[2]
překlady
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ FIC, Karel. K tvoření zemědělských pojmenování v českých nářečích. Naše řeč, 1996, roč. 79, čís. 4, s. 196–203. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Jan Cimbura
externí odkazy
[editovat]
Článek Kosiště ve Wikipedii
