kotelníkův

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔ.tɛl.ɲiː.kuːf]

dělení

• ko-tel-ní-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména kotelník příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kotelníkův	kotelníkův	kotelníkova	kotelníkovo	kotelníkovi	kotelníkovy	kotelníkovy	kotelníkova
genitiv	kotelníkova	kotelníkova	kotelníkovy	kotelníkova	kotelníkových	kotelníkových	kotelníkových	kotelníkových
dativ	kotelníkovu	kotelníkovu	kotelníkově	kotelníkovu	kotelníkovým	kotelníkovým	kotelníkovým	kotelníkovým
akuzativ	kotelníkova	kotelníkův	kotelníkovu	kotelníkovo	kotelníkovy	kotelníkovy	kotelníkovy	kotelníkova
vokativ	kotelníkův	kotelníkův	kotelníkova	kotelníkovo	kotelníkovi	kotelníkovy	kotelníkovy	kotelníkova
lokál	kotelníkově / kotelníkovu	kotelníkově / kotelníkovu	kotelníkově	kotelníkově / kotelníkovu	kotelníkových	kotelníkových	kotelníkových	kotelníkových
instrumentál	kotelníkovým	kotelníkovým	kotelníkovou	kotelníkovým	kotelníkovými	kotelníkovými	kotelníkovými	kotelníkovými

význam

1. náležící kotelníkovi

související

• kotelník