kroupový

čeština

výslovnost

• IPA: [krɔʊ̯pɔviː]

dělení

• krou-po-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kroupový	kroupový	kroupová	kroupové	kroupoví	kroupové	kroupové	kroupová
genitiv	kroupového	kroupového	kroupové	kroupového	kroupových	kroupových	kroupových	kroupových
dativ	kroupovému	kroupovému	kroupové	kroupovému	kroupovým	kroupovým	kroupovým	kroupovým
akuzativ	kroupového	kroupový	kroupovou	kroupové	kroupové	kroupové	kroupové	kroupová
vokativ	kroupový	kroupový	kroupová	kroupové	kroupoví	kroupové	kroupové	kroupová
lokál	kroupovém	kroupovém	kroupové	kroupovém	kroupových	kroupových	kroupových	kroupových
instrumentál	kroupovým	kroupovým	kroupovou	kroupovým	kroupovými	kroupovými	kroupovými	kroupovými

význam

1. vztahující se ke kroupě
   • Kníže pán si držel ještě hlavu oběma rukama tak prudce, jako by se o ni bál, že se mu rozskočí, jako by chtěl, aby mu dny uplynulé v letu ani o skráně nezavadily, protože hnaly se mu k čelu prudce, jako skučivé větry, jako rozbouřené vody, jako sivé, kroupové mraky...