kuřátko

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte Kuřátko.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [kʊr̝aːtkɔ]

dělení[editovat]

  • ku-řát-ko

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ kuřátko kuřátka
genitiv kuřátka kuřátek
dativ kuřátku kuřátkům
akuzativ kuřátko kuřátka
vokativ kuřátko kuřátka
lokál kuřátku kuřátkách
instrumentál kuřátkem kuřátky

význam[editovat]

  1. (zdrobněle) kuře
  2. (nářečně) houba liška obecná
    • Tu a tam červená se kropenatá stříška muchomůrek, některý zelenavý holoubek se tiskne ku pletivu starých, hrbolovitých kořenů, zlatožlutá kuřátka pospolitě sobě zvolila lůžko v nízkém mechu, a nedaleko nich i hříbek hnědohlavý sedí, zastíněn jsa trochu keříkem borůvčím.[1]
  3. (expresivně) jemná, mírná osoba, zvláště dítě nebo děvče[2]
    • Přišla jim otevřít malá černá baba se zelenýma očima, hned je vítala, laskavě chrochtala: „Lezte, lezte, kuřátka, moje malá robátka, však jsme dávno čekali na něco sladkého.“[3]

překlady[editovat]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. STRÁNECKÁ, Františka. Některé črty. Praha : Libuše, matice zábavy a vědení, 1885. Dostupné online. Kapitola Facír, s. 45–65.
  2. Příruční slovník jazyka českého a databáze lexikálního archivu [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-06-13]. Heslo kuřátko.
  3. ŘÍHA, Bohumil. Lidojed. In Zvířátka a petrovští. 7. vyd. Praha : Albatros, 1977. Dostupné: <[1]>. S. 30–35.