kulakův

čeština

výslovnost

• IPA: [kʊlakuːf]

dělení

• ku-la-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména kulak příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kulakův	kulakův	kulakova	kulakovo	kulakovi	kulakovy	kulakovy	kulakova
genitiv	kulakova	kulakova	kulakovy	kulakova	kulakových	kulakových	kulakových	kulakových
dativ	kulakovu	kulakovu	kulakově	kulakovu	kulakovým	kulakovým	kulakovým	kulakovým
akuzativ	kulakova	kulakův	kulakovu	kulakovo	kulakovy	kulakovy	kulakovy	kulakova
vokativ	kulakův	kulakův	kulakova	kulakovo	kulakovi	kulakovy	kulakovy	kulakova
lokál	kulakově / kulakovu	kulakově / kulakovu	kulakově	kulakově / kulakovu	kulakových	kulakových	kulakových	kulakových
instrumentál	kulakovým	kulakovým	kulakovou	kulakovým	kulakovými	kulakovými	kulakovými	kulakovými

význam

1. náležící kulakovi