kult

čeština

výslovnost

• IPA: [kʊlt]

dělení

• kult

etymologie

Z latinského cultus, které vychází ze slovesa colere.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kult	kulty
genitiv	kultu	kultů
dativ	kultu	kultům
akuzativ	kult	kulty
vokativ	kulte	kulty
lokál	kultu	kultech
instrumentál	kultem	kulty

význam

1. věci a projevy úzce spojené s náboženstvím, mj. např. náboženský obřad
   • Dnešní ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se za Rakouska jmenovalo „Ministerstvo kultu a vyučování“. Jak název napovídá, do kompetencí rezortu spadala i správa církví a komunikace s nimi.
2. uctívání, velebení

překlady

1. • ruština: культ m
2. • ruština: культ m

slovní spojení

• kult osobnosti

související

• kultovní
• kultický
• kultura

externí odkazy

• Článek Kult ve Wikipedii
• Téma Kult ve Wikicitátech