kvelb
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [kvɛlp]
dělení
[editovat]- kvelb
etymologie
[editovat]Z německého Gewölbe (klenba, klenutí).[1] Znamená obchod, krám.
varianty
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | kvelb | kvelby |
| genitiv | kvelbu | kvelbů |
| dativ | kvelbu | kvelbům |
| akuzativ | kvelb | kvelby |
| vokativ | kvelbe | kvelby |
| lokál | kvelbu / kvelbě | kvelbech |
| instrumentál | kvelbem | kvelby |
význam
[editovat]- (hovorově) spižírna, komora
- Barbora Záveská se nastěhuje do kuchyně, kde bydlel Šourek, a Petráňové se udělá obývání v kvelbu při kuchyni. „Z kvelbu tohoto se zřídí světnička“, jak se píše v zápisu z obecní rady, „udělá se větší tuplované okno a nová prkna na podlahu se zakoupí namísto dlažby cihelné..“[2]
- koloniál v klenutém prostoru
- Běž rychle do kvelbu – čeká tam zákaznice!
synonyma
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „kvelb“, s. 326.
- ↑ Cvokařské muzeum ve Starém Rožmitále, 6.díl - Chudobinec