lazebník
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈlazɛbɲiːk]
dělení
[editovat]- la-zeb-ník
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | lazebník | lazebníci/lazebníkové |
| genitiv | lazebníka | lazebníků |
| dativ | lazebníku/lazebníkovi | lazebníkům |
| akuzativ | lazebníka | lazebníky |
| vokativ | lazebníku | lazebníci/lazebníkové |
| lokál | lazebníku/lazebníkovi | lazebnících/lazebníkách |
| instrumentál | lazebníkem | lazebníky |
význam
[editovat]- (archaicky) středověký majitel lázně, holič a lékař provádějící drobné lékařské úkony
- „Ano, trhám zuby úplně bez bolesti,“ dotvrdil lazebník.[1]
poznámky
[editovat]- ↑ CHALUPA, Karel. Zvěsti mladých let.