leží

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈlɛʒiː]

dělení

• le-ží

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

význam

1. třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa ležet
   • Na poli, roli oráč oře, na poli, roli na úhoře. Oráči, zorej nám to pole, velký tam poklad leží dole. Vzácný a dávno nevídaný, už po staletí zakopaný.
   • Řekni, zda tyto světové city nebyly světu podobnější než tyhle světové názory? Neboť svět, skutečný svět, zajímavý a neznámý svět leží na cestě interesu a nikoliv názoru; leží ve směru intenzity, a nikoliv soubornosti.
   • Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít
   • Sotva že to pochopili! Přišly báby, přišli kněží, poradily, pokropili. Druhou noc na marách leží; při ní prodlít na modlení, obětovat spaní, snění, ženich sám si nyní zvolil, jenž s ní od dětství už žil.
2. třetí osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa ležet
   • Po Sasku se na vzedmuté Labe připravují další spolkové země, které leží dále po řece.

překlady

1. 3.sg.préz. od ležeti

   • francouzština: ci gît
   • latina: iacet
   • ruština: лежит