Vidíme, že po zmíněných úpravách vede Hamiltonův princip na podmínku. Obvyklým použitím základního lemmatu variačního počtu dospíváme již k pohybové rovnici membrány[1]
Kartuš uprostřed – hořící keř, v jehož vrcholku sedí žehnající Ježíšek, dole monogram Maria v nimbu, nápis na lemmatu: „Deus noster ignis consumens est. ad Hebr: 12. v: 29.“ – „Vždyť náš Bůh je oheň stravující. “ (Žd 12,29)[2]
Jenže co by to byl za advokáta, kdyby v nejtěžších chvílích neposkytl klientovi morální oporu? Čelil mrzutému lemmatu: odejít, či zůstat? Čekání se naštěstí již neprotahovalo[3]
