lezoucí

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈlɛzɔʊ̯t͡siː]

dělení

• le-zou-cí

přídavné jméno

• měkké
• slovesné činné nedokonavé
• nestupňovatelné

význam

1. který leze
   • Alice si šla umýt ruce, vyhledala Romana, který stál na balkoně jejich žižkovského bytu a zíral na věž s lezoucími miminy. Políbila ho a šla si uvařit kávu.
   • Quinten se na ni překvapeně podíval, a v tutéž chvíli uviděl tenkou, klikatou řadu mravenců lezoucích nahoru a dolů po dvířkách kuchyňské linky, když se tam rozsypal cukr.

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	lezoucí	lezoucí	lezoucí	lezoucí	lezoucí	lezoucí	lezoucí	lezoucí
genitiv	lezoucího	lezoucího	lezoucí	lezoucího	lezoucích	lezoucích	lezoucích	lezoucích
dativ	lezoucímu	lezoucímu	lezoucí	lezoucímu	lezoucím	lezoucím	lezoucím	lezoucím
akuzativ	lezoucího	lezoucí	lezoucí	lezoucí	lezoucí	lezoucí	lezoucí	lezoucí
vokativ	lezoucí	lezoucí	lezoucí	lezoucí	lezoucí	lezoucí	lezoucí	lezoucí
lokál	lezoucím	lezoucím	lezoucí	lezoucím	lezoucích	lezoucích	lezoucích	lezoucích
instrumentál	lezoucím	lezoucím	lezoucí	lezoucím	lezoucími	lezoucími	lezoucími	lezoucími

překlady

1. • angličtina: creeping, crawling; climbing
   • francouzština: grimpant
   • latina: repens, serpens
   • němčina: kriechend
   • polština: pełznący
   • ruština: ползающий, карабкающийся

antonyma

1. (částečně) létající

slovní spojení

• lezoucí hmyz

související

• zalézající, vylézající, prolézající, slézající
• lezení
• vylezlý, zalezlý, prolezlý, olezlý
• nalezený
• lezouce, lezouc, leza
• zlezší, slezší, dolezší, vylezší, zalezší