louče se

čeština

výslovnost

• IPA: [lɔʊ̯t͡ʃɛ sɛ]

dělení

• lou-če se

sloveso

• nedokonavé

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa loučit se
   • „Jsa Slovanem a louče se konečně se samoděržavím, Rus netoliko rozšíří znamenitě duchovní horizont svůj, ale nabude i hojných pramenův k utěšení a povznešení svému.“ (František Palacký)

související

• loučíc ce
• loučíce se
• louče