loupáček

čeština

výslovnost

• IPA: [lɔʊ̯paːt͡ʃɛk]

dělení

• lou-pá-ček

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	loupáček	loupáčky
genitiv	loupáčku	loupáčků
dativ	loupáčku	loupáčkům
akuzativ	loupáček	loupáčky
vokativ	loupáčku	loupáčky
lokál	loupáčku	loupáčcích
instrumentál	loupáčkem	loupáčky

význam

1. (zdrobněle) loupák; rohlík z jemnějšího těsta
   • Tajný rada nic neřekl, zavolal si sluhu z ulice, nechal si z protější kavárny donést svůj čerstvý loupáček a svoji bílou kávu, zaplatil účet a beze slova odešel.

synonyma

1. loupák

související

• loupat