möta

švédština

výslovnost

• IPA: [²møːta]
•  möta^{? • info}

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	möta	mötas
přítomnost	möter	möts, mötes
préteritum	mötte	möttes
supinum	mött	mötts
rozkazovací zp.	möt	möts

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	mötande
trpné	mött	mött	mötta

význam

1. potkat, setkat se
   • Jag mötte honom vid tåget. – Potkal jsem ho ve vlaku.

synonyma

1. träffa