měknoucí

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈmɲɛknɔʊ̯t͡siː]

dělení

• měk-nou-cí

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	měknoucí	měknoucí	měknoucí	měknoucí	měknoucí	měknoucí	měknoucí	měknoucí
genitiv	měknoucího	měknoucího	měknoucí	měknoucího	měknoucích	měknoucích	měknoucích	měknoucích
dativ	měknoucímu	měknoucímu	měknoucí	měknoucímu	měknoucím	měknoucím	měknoucím	měknoucím
akuzativ	měknoucího	měknoucí	měknoucí	měknoucí	měknoucí	měknoucí	měknoucí	měknoucí
vokativ	měknoucí	měknoucí	měknoucí	měknoucí	měknoucí	měknoucí	měknoucí	měknoucí
lokál	měknoucím	měknoucím	měknoucí	měknoucím	měknoucích	měknoucích	měknoucích	měknoucích
instrumentál	měknoucím	měknoucím	měknoucí	měknoucím	měknoucími	měknoucími	měknoucími	měknoucími

význam

1. který měkne
   • _

antonyma

1. tvrdnoucí

související

• měknutí
• změklý
• měknouce, měknouc, měkna