mangeaille

francouzština

výslovnost

• IPA: [mɑ̃.ʒɑj]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	mangeaille	mangeailles

význam

1. (hovorově, expresivně) žvanec, žrádlo, bašta, jídlo
   • On attrapait ce qui se présentait au passage, le gâteau de lait avant le canard confit, l’oie grasse avant la soupe de coquillages. On mangeait des restes de friture froide. Le roi, bottes écartées sous la table, restait enfermé dans une songerie brutale. Sa colère n'était pas apaisée; elle semblait même reflamber avec la mangeaille. – Každý si popadl, co zrovna bylo po ruce, mléčný dort napřeskáčku s nadívanou kachnou, husu se škeblovou polévkou. Hltaly se zbytky vystydlé smaženiny. Král s nohama roztaženýma pod stolem však setrvával uzavřen v surovém zasnění. Jeho hněv nebyl ukonejšen, naopak vypadalo to, že spolu se žvancem poznovu začíná žhnout.

synonyma

1. boustifaille, bouffe

související

• manger
• -aille
• mangeoire
• mangeur