Z předpokládaného praslovanského *mъrdati. Srovnej např. české, dnes vulgární mrdat.
- oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
merdam
|
merdamy
|
| 2.
|
merdasz
|
merdacie
|
| 3.
|
merda
|
merdają
|
| Minulý čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| mužský |
ženský |
střední |
mužský osobní |
ženský |
střední
|
| 1.
|
merdałem
|
merdałam
|
merdałom
|
merdaliśmy
|
merdałyśmy
|
| 2.
|
merdałeś
|
merdałaś
|
merdałoś
|
merdaliście
|
merdałyście
|
| 3.
|
merdał
|
merdała
|
merdało
|
merdali
|
merdały
|
- (o zvířeti) vrtět (ohonem)
- Pies merdal ogonem. – Pes vrtěl ohonem.
- machać, kręcić ogonem, mylić, myrdać
