merveille

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

francouzština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie

[editovat]

Přes vulgární latinu z latinského mirabilia, od nějž např. také portugalské maravilha či anglické admirable.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo singulár plurál
nominativ merveille merveilles

význam

[editovat]
  1. div, podiv, zázrak (nikoliv v náboženském smyslu)
    • C’était une merveille de voir avec quelle adresse il éxecutait ses devoirs. – Bylo s podivem sledovat, s jakou obratností vykonával své povinnosti.
    • Ce n’est pas merveille. – To není divu.
    • L’emploi de l’electricité est la merveille de nos jours. – Využití elektřiny je zázrakem současnosti.
    • C’est une de sept merveilles du monde. – Je to osmý div světa.

fráze

[editovat]

související

[editovat]