missa

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte missä.

latina[editovat]

etymologie[editovat]

  • Substantivum missa vzniklo z feminina participia perfekta pasiva slovesa mittere — „poslat, posílat, propouštět, propustit“; z něj byl substantivizací odvozen význam „propuštění, rozpuštění“, později „mše“. Na závěr mše totiž kněz pronášel výraz „ite, missa est“, doslova „jděte, je propuštění (rozchod)“. Tomuto sousloví lze přikládat různé významy. Nejjednodušší je výklad „jděte, mše jest (ukončena)“. Podle pravděpodobnější hypotézy E. Paxe se jednalo o výzvu ke vzdálení katechumenů před začátkem druhé části mše, jíž se nemohli zúčastnit dosud nepokřtění. To by pak bylo vyvolalo přenesení významu u lidu, který si spojil výraz missa s významem bohoslužby oběti, která následovala. Podle J. Rejzka se zase propuštění mohlo týkat posvěceného chleba a vína, jež se v raném období křesťanství posílaly okolním křesťanským komunitám.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský (femininum)
  • 1. deklinace (ā-kmeny)

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ missa missae
genitiv missae missārum
dativ missae missīs
akuzativ missam missās
vokativ missa missae
ablativ missā missīs

význam[editovat]

  1. mše
  2. rozpuštění

přídavné jméno[editovat]

význam[editovat]

  1. nominativ a vokativ feminina singuláru adjektiva missus - poslaná
  2. nominativ, akuzativ a vokativ neutra plurálu adjektiva missus - poslaná

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. nominativ a vokativ feminina singuláru participia perfekta pasiva slovesa mittere
    • Ite, missa est! – Jděte ve jménu Páně
  2. nominativ, akuzativ a vokativ neutra plurálu participia perfekta pasiva slovesa mittere

poznámky[editovat]

  1. BOČEK, Vít. K etymologii slovanského *mьša. Slavia, 2010, čís. 79, s. 15—20. ISSN 0037-6736.