mluvní

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈmlʊ.vɲiː]

dělení

[editovat]
  • mluv-ní

přídavné jméno

[editovat]
  • měkké

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ mluvní mluvní mluvní mluvní mluvní mluvní mluvní mluvní
genitiv mluvního mluvního mluvní mluvního mluvních mluvních mluvních mluvních
dativ mluvnímu mluvnímu mluvní mluvnímu mluvním mluvním mluvním mluvním
akuzativ mluvního mluvní mluvní mluvní mluvní mluvní mluvní mluvní
vokativ mluvní mluvní mluvní mluvní mluvní mluvní mluvní mluvní
lokál mluvním mluvním mluvní mluvním mluvních mluvních mluvních mluvních
instrumentál mluvním mluvním mluvní mluvním mluvními mluvními mluvními mluvními

stupňování

[editovat]
stupeň tvar
pozitiv mluvní
komparativ mluvnější
superlativ nejmluvnější

význam

[editovat]
  1. související s mluvou, mluvením
    • […], byl rozkazem hned na to odeslán jakož kaplan do Petrovic-Obděnic blíže Vysokého Chlumce, v tehdejším kraji Berounském, kdež v přeobtížné duchovní správě porušil si mluvní ústroje, takže r. 1838. jako chorý vrátil se do Prahy a navždy veškeré činnosti kazatelské vzdáti se musel.[1]

překlady

[editovat]
  1. vztahující se k mluvě, mluvení

související

[editovat]

slovní spojení

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Karel Štěpán Vodička: P. František Doucha : Jeho život a působení (1884)