moja
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
polština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [mɔja]
dělení
[editovat]- mo-ja
zájmeno
[editovat]- přivlastňovací
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | moja | moje |
| genitiv | mojej | moich |
| dativ | mojej | moim |
| akuzativ | moją | moje |
| instrumentál | moją | moimi |
| lokál | mojej | moich |
| vokativ | moja | moje |
význam
[editovat]- moje; tvar pro ženský rod zájmena mój
- Moja siostra chodzi do przedszkola. – Moje sestra chodí do školky.
související
[editovat]slovenština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈmɔja]
dělení
[editovat]- mo-ja
zájmeno
[editovat]- přivlastňovací
význam
[editovat]- nominativ singuláru ženského rodu zájmena môj
- Moja stará mama nie je doma. – Moje babička není doma.