mokantní

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈmɔkantɲiː]

dělení

[editovat]
  • mo-kant-ní

etymologie

[editovat]

Z francouzského moquant, které je příčestím slovesa (se) moquer (de quelqu'un)posmívat se někomu. Srovnej např. anglické mock.

přídavné jméno

[editovat]
  • měkké

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ mokantní mokantní mokantní mokantní mokantní mokantní mokantní mokantní
genitiv mokantního mokantního mokantní mokantního mokantních mokantních mokantních mokantních
dativ mokantnímu mokantnímu mokantní mokantnímu mokantním mokantním mokantním mokantním
akuzativ mokantního mokantní mokantní mokantní mokantní mokantní mokantní mokantní
vokativ mokantní mokantní mokantní mokantní mokantní mokantní mokantní mokantní
lokál mokantním mokantním mokantní mokantním mokantních mokantních mokantních mokantních
instrumentál mokantním mokantním mokantní mokantním mokantními mokantními mokantními mokantními

význam

[editovat]
  1. (knižně, zastarale) výsměšný

související

[editovat]