mokantní
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈmɔkantɲiː]
dělení
[editovat]- mo-kant-ní
etymologie
[editovat]Z francouzského moquant, které je příčestím slovesa (se) moquer (de quelqu'un) — posmívat se někomu. Srovnej např. anglické mock.
přídavné jméno
[editovat]- měkké
skloňování
[editovat]číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | mokantní | mokantní | mokantní | mokantní | mokantní | mokantní | mokantní | mokantní |
genitiv | mokantního | mokantního | mokantní | mokantního | mokantních | mokantních | mokantních | mokantních |
dativ | mokantnímu | mokantnímu | mokantní | mokantnímu | mokantním | mokantním | mokantním | mokantním |
akuzativ | mokantního | mokantní | mokantní | mokantní | mokantní | mokantní | mokantní | mokantní |
vokativ | mokantní | mokantní | mokantní | mokantní | mokantní | mokantní | mokantní | mokantní |
lokál | mokantním | mokantním | mokantní | mokantním | mokantních | mokantních | mokantních | mokantních |
instrumentál | mokantním | mokantním | mokantní | mokantním | mokantními | mokantními | mokantními | mokantními |
význam
[editovat]- (knižně, zastarale) výsměšný