monastický

čeština

výslovnost

• IPA: [mɔnastɪt͡skiː]

dělení

• mo-na-s-tic-ký

etymologie

Původem z řeckého slova monachos znamenající osamocený nebo mnich.

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	monastický	monastický	monastická	monastické	monastičtí	monastické	monastické	monastická
genitiv	monastického	monastického	monastické	monastického	monastických	monastických	monastických	monastických
dativ	monastickému	monastickému	monastické	monastickému	monastickým	monastickým	monastickým	monastickým
akuzativ	monastického	monastický	monastickou	monastické	monastické	monastické	monastické	monastická
vokativ	monastický	monastický	monastická	monastické	monastičtí	monastické	monastické	monastická
lokál	monastickém	monastickém	monastické	monastickém	monastických	monastických	monastických	monastických
instrumentál	monastickým	monastickým	monastickou	monastickým	monastickými	monastickými	monastickými	monastickými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	monastický
komparativ	monastičtější
superlativ	nejmonastičtější

význam

1. mnišský

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-04-26]. Heslo monastický.