morče
Vzhled
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [mɔrt͡ʃɛ]
dělení
[editovat]- mor-če
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | morče | morčata |
genitiv | morčete | morčat |
dativ | morčeti | morčatům |
akuzativ | morče | morčata |
vokativ | morče | morčata |
lokál | morčeti | morčatech |
instrumentál | morčetem | morčaty |
význam
[editovat]- hlodavec původem z jižní Ameriky
- Morče je oblíbeným a rozšířeným domácím mazlíčkem.
- „Kam běžíš?“ otázala se nesměle paní Honzátková. „Pro morčata,“ odpověděl důrazně a dveře se za ním zavřely se smutným, beznadějným zaskřípáním. Morčata, která po hodině přinesl domů v počtu tří, byly skvostně páchnoucí exempláře, zcela dle přání pana Honzátka, který u ptáčníka prosil, aby mu vybrali nejsmradlavější zvířata.[1]
etymologie
[editovat]Slovo morče (v Jungmannově Slovníku i morka) znamená nejspíš od moře či mořský a vzniklo podle německého Meerschwein(chen), doslova ‘(zá)mořské prasátko’ protože pochází ze zámoří (Jižní Amerika) a kvíká jako sele.[2]
překlady
[editovat]- hlodavec
- angličtina: guinea pig
- finština: marsu
- francouzština: cochon d'Inde, cobaye
- italština: cavia, porcellino d'India
- lotyština: jūrascūciņa
- němčina: Meerschweinchen s
- polština: świnka morska s
- ruština: морская свинка
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Jaroslav Hašek: Aféra s křečkem
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „morče“, s. 389.
externí odkazy
[editovat]- Článek Morče ve Wikipedii