moudí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈmɔʊ̯ɟiː]
dělení
[editovat]- mou-dí
etymologie
[editovat]Z praslovanského *mǫdo. Staročesky múdie, hornolužicky mud, rusky nářečně мудо, srbochorvatsky mudo, církevněslovansky мѫдо.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | moudí | moudí |
| genitiv | moudí | moudí |
| dativ | moudí | moudím |
| akuzativ | moudí | moudí |
| vokativ | moudí | moudí |
| lokál | moudí | moudích |
| instrumentál | moudím | moudími |
význam
[editovat]překlady
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „moudí“, s. 408.