moudí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈmɔʊ̯ɟiː]
dělení[editovat]
- mou-dí
etymologie[editovat]
Z praslovanského *mǫdo. Staročesky múdie, hornolužicky mud, rusky nářečně мудо, srbochorvatsky mudo, církevněslovansky мѫдо.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | moudí | moudí |
| genitiv | moudí | moudí |
| dativ | moudí | moudím |
| akuzativ | moudí | moudí |
| vokativ | moudí | moudí |
| lokál | moudí | moudích |
| instrumentál | moudím | moudími |
význam[editovat]
překlady[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „moudí“, s. 408.