mra

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • mra

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • intranzitivní

význam[editovat]

  1. (archaicky, knižně) rod mužský jednotného čísla přechodniku přítomného slovesa mřít
    • Na to já: „Pěkně bezpochyby od tebe jsa zmámen, jako jiní fantoval, semotam bloudě plésal, pod jhem chroptě křepčil, stůně a mra sobě výskal. Viděl sem, spatřil a poznal, že ani sám nic nejsem, neumím, nemám, ani jiní: jen že se nám cosi zdá, stín lapáme, pravda uchází všudy. Ach, auvech, nastojte!“[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]