mračit se

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [mrat͡ʃɪt sɛ]

sloveso[editovat]

  • reflexivní
  • nedokonavé

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas mračím se mračíš se mračí se mračíme se mračíte se mračí se
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
mrač se mračme se mračte se
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné mračil se mračila se mračilo se mračili se mračily se mračila se
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný mrače se mračíc se mračíce se

význam[editovat]

  1. stahy mimického svalstva, zejména vraštěním obočí, vyjadřovat nelibost nebo špatnou náladu
    • Sovička mrzutá sedí a nedutá, jen se mračí; květy ji neblaží, slunce jí překáží, i zpěv ptačí.[1]
  2. (o obloze) začínat být pokrytý tmavými oblaky
    • V sobotu bude sice ještě tepleji, ale od jihozápadu se začne obloha mračit a na jihu místy zaprší.[2]

překlady[editovat]

  1. obočím vyjadřovat špatnou náladu
  2. zatahovat se mraky

synonyma[editovat]

  1. kabonit se, chmuřit se, škaredit se, (nářečně) bočit se
  2. zatahovat se

antonyma[editovat]

  1. usmívat se
  2. vyjasňovat se, rozjasňovat se

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Josef Václav Sládek: Skřivánčí písně, Sova
  2. Chladná rána pominou a vrátí se jaro, idnes.cz 10. 5. 2005