mužův

čeština

výslovnost

• IPA: [mʊʒuːf]

dělení

• mu-žův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména muž příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	mužův	mužův	mužova	mužovo	mužovi	mužovy	mužovy	mužova
genitiv	mužova	mužova	mužovy	mužova	mužových	mužových	mužových	mužových
dativ	mužovu	mužovu	mužově	mužovu	mužovým	mužovým	mužovým	mužovým
akuzativ	mužova	mužův	mužovu	mužovo	mužovy	mužovy	mužovy	mužova
vokativ	mužův	mužův	mužova	mužovo	mužovi	mužovy	mužovy	mužova
lokál	mužově / mužovu	mužově / mužovu	mužově	mužově / mužovu	mužových	mužových	mužových	mužových
instrumentál	mužovým	mužovým	mužovou	mužovým	mužovými	mužovými	mužovými	mužovými

význam

1. patřící muži
   • Dala mužův oblek do čistírny.