náhradníkův

čeština

výslovnost

• IPA: [naːɦradɲiːkuːf]

dělení

• ná-hrad-ní-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména náhradník příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	náhradníkův	náhradníkův	náhradníkova	náhradníkovo	náhradníkovi	náhradníkovy	náhradníkovy	náhradníkova
genitiv	náhradníkova	náhradníkova	náhradníkovy	náhradníkova	náhradníkových	náhradníkových	náhradníkových	náhradníkových
dativ	náhradníkovu	náhradníkovu	náhradníkově	náhradníkovu	náhradníkovým	náhradníkovým	náhradníkovým	náhradníkovým
akuzativ	náhradníkova	náhradníkův	náhradníkovu	náhradníkovo	náhradníkovy	náhradníkovy	náhradníkovy	náhradníkova
vokativ	náhradníkův	náhradníkův	náhradníkova	náhradníkovo	náhradníkovi	náhradníkovy	náhradníkovy	náhradníkova
lokál	náhradníkově / náhradníkovu	náhradníkově / náhradníkovu	náhradníkově	náhradníkově / náhradníkovu	náhradníkových	náhradníkových	náhradníkových	náhradníkových
instrumentál	náhradníkovým	náhradníkovým	náhradníkovou	náhradníkovým	náhradníkovými	náhradníkovými	náhradníkovými	náhradníkovými

význam

1. náležící náhradníkovi