nøkkel

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

norština (bokmål)[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈnøˌkːəl]

etymologie[editovat]

Zřejmě přes starošvédštinu ze staroseverského lykill, které z předpokládaného pragermánského *lukilaz téhož významu utvořeného od slovesa *lūkaną s významem „zamykat“. (Náslovné n- vzniklo disimilací.) Srovnej např. švédské nyckel, dánské nøgle či islandské lykill, o něco vzdáleněji pak i anglické lockzámek, zamykat.

podstatné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
bokmål nominativ nøkkel nøkkelen nøkkler nøkklene

význam[editovat]

  1. klíč

norština (nynorsk)[editovat]

podstatné jméno[editovat]

význam[editovat]

  1. klíč

synonyma[editovat]

  1. nykel