nøkkel
norština (bokmål)
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈnøˌkːəl]
etymologie
[editovat]Zřejmě přes starošvédštinu ze staroseverského lykill, které z předpokládaného pragermánského *lukilaz téhož významu utvořeného od slovesa *lūkaną s významem „zamykat“. (Náslovné n- vzniklo disimilací.) Srovnej např. švédské nyckel, dánské nøgle či islandské lykill, o něco vzdáleněji pak i anglické lock — zámek, zamykat.
podstatné jméno
[editovat]skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál | |||
|---|---|---|---|---|---|
| neurč. | urč. | neurč. | urč. | ||
| bokmål | nominativ | nøkkel | nøkkelen | nøkkler | nøkklene |