nabodeníčko
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [nabɔdɛɲiːt͡ʃkɔ]
dělení[editovat]
- na-bo-de-níč-ko
etymologie[editovat]
Slovo bylo poprvé publikováno v knize „Mistra Jana Husi Ortografie česká“ vydané roku 1857 nakladatelem Aloisem Vojtěchem Šemberou. Kniha však omylem sloučila opis Františka Palackého traktátu Orthographia Bohemica z první poloviny 15. století, kde Husovo autorství není potvrzeno, a Husův doslov k tzv. Šafhauské bibli. Samotný pojem „nabodeníčko“ Hus jistě nikdy nepoužil, poprvé je doložen až v 19. století.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | nabodeníčko | nabodeníčka |
genitiv | nabodeníčka | nabodeníček |
dativ | nabodeníčku | nabodeníčkům |
akuzativ | nabodeníčko | nabodeníčka |
vokativ | nabodeníčko | nabodeníčka |
lokál | nabodeníčku | nabodeníčkách |
instrumentál | nabodeníčkem | nabodeníčky |
význam[editovat]
- (zastarale) diakritické znaménko
související[editovat]
slovní spojení[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ FIALOVÁ, Zuzana. Zmatky s nabodeníčky. Český rozhlas Leonardo [online]. 2007-07-06 [cit. 2011-10-25]. Dostupné online.