nabodeníčko

čeština

výslovnost

• IPA: [nabɔdɛɲiːt͡ʃkɔ]

dělení

• na-bo-de-níč-ko

etymologie

Slovo bylo poprvé publikováno v knize „Mistra Jana Husi Ortografie česká“ vydané roku 1857 nakladatelem Aloisem Vojtěchem Šemberou. Kniha však omylem sloučila opis Františka Palackého traktátu Orthographia Bohemica z první poloviny 15. století, kde Husovo autorství není potvrzeno, a Husův doslov k tzv. Šafhauské bibli. Samotný pojem „nabodeníčko“ Hus jistě nikdy nepoužil, poprvé je doložen až v 19. století.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	nabodeníčko	nabodeníčka
genitiv	nabodeníčka	nabodeníček
dativ	nabodeníčku	nabodeníčkům
akuzativ	nabodeníčko	nabodeníčka
vokativ	nabodeníčko	nabodeníčka
lokál	nabodeníčku	nabodeníčkách
instrumentál	nabodeníčkem	nabodeníčky

význam

1. (zastarale) diakritické znaménko

související

• nabodnout

slovní spojení

• nabodeníčko dlouhé
• nabodeníčko krátké