nabodeníčko

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈna.bɔ.dɛ.ɲiː.t͡ʃkɔ]

dělení

• na-bo-de-níč-ko

etymologie

Slovo bylo poprvé publikováno v knize Mistra Jana Husi Ortografie česká vydané roku 1857 nakladatelem Aloisem Vojtěchem Šemberou. Kniha však omylem sloučila opis Františka Palackého traktátu Orthographia Bohemica z první poloviny 15. století, kde Husovo autorství není potvrzeno, a Husův doslov k tzv. Šafhauské bibli. Samotný pojem „nabodeníčko“ Hus jistě nikdy nepoužil, poprvé je doložen až v 19. století.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	nabodeníčko	nabodeníčka
genitiv	nabodeníčka	nabodeníček
dativ	nabodeníčku	nabodeníčkům
akuzativ	nabodeníčko	nabodeníčka
vokativ	nabodeníčko	nabodeníčka
lokál	nabodeníčku	nabodeníčkách
instrumentál	nabodeníčkem	nabodeníčky

význam

1. (zastarale) prvotní česká diakritická znaménka, která zaváděl Jan Hus ve své reformě pravopisu

související

• nabodnout

slovní spojení

• nabodeníčko dlouhé
• nabodeníčko krátké