nadporučíkův

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [natpɔrʊt͡ʃiːkuːf]

dělení[editovat]

  • nad-po-ru-čí-kův

etymologie[editovat]

Odvozeno od podstatného jména nadporučík příponou -ův.

přídavné jméno[editovat]

  • přivlastňovací

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ nadporučíkův nadporučíkův nadporučíkova nadporučíkovo nadporučíkovi nadporučíkovy nadporučíkovy nadporučíkova
genitiv nadporučíkova nadporučíkova nadporučíkovy nadporučíkova nadporučíkových nadporučíkových nadporučíkových nadporučíkových
dativ nadporučíkovu nadporučíkovu nadporučíkově nadporučíkovu nadporučíkovým nadporučíkovým nadporučíkovým nadporučíkovým
akuzativ nadporučíkova nadporučíkův nadporučíkovu nadporučíkovo nadporučíkovy nadporučíkovy nadporučíkovy nadporučíkova
vokativ nadporučíkův nadporučíkův nadporučíkova nadporučíkovo nadporučíkovi nadporučíkovy nadporučíkovy nadporučíkova
lokál nadporučíkově / nadporučíkovu nadporučíkově / nadporučíkovu nadporučíkově nadporučíkově / nadporučíkovu nadporučíkových nadporučíkových nadporučíkových nadporučíkových
instrumentál nadporučíkovým nadporučíkovým nadporučíkovou nadporučíkovým nadporučíkovými nadporučíkovými nadporučíkovými nadporučíkovými

význam[editovat]

  1. náležící nadporučíkovi