naléhavější

čeština

výslovnost

• IPA: [nalɛːɦavjɛjʃiː]

dělení

• na-lé-ha-věj-ší

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	naléhavější	naléhavější	naléhavější	naléhavější	naléhavější	naléhavější	naléhavější	naléhavější
genitiv	naléhavějšího	naléhavějšího	naléhavější	naléhavějšího	naléhavějších	naléhavějších	naléhavějších	naléhavějších
dativ	naléhavějšímu	naléhavějšímu	naléhavější	naléhavějšímu	naléhavějším	naléhavějším	naléhavějším	naléhavějším
akuzativ	naléhavějšího	naléhavější	naléhavější	naléhavější	naléhavější	naléhavější	naléhavější	naléhavější
vokativ	naléhavější	naléhavější	naléhavější	naléhavější	naléhavější	naléhavější	naléhavější	naléhavější
lokál	naléhavějším	naléhavějším	naléhavější	naléhavějším	naléhavějších	naléhavějších	naléhavějších	naléhavějších
instrumentál	naléhavějším	naléhavějším	naléhavější	naléhavějším	naléhavějšími	naléhavějšími	naléhavějšími	naléhavějšími

význam

1. komparativ (2. stupeň) přídavného jména naléhavý
   • Petr Macinka z Institutu Václava Klause též potvrdil, že i Klaus o milosti pro Kajínka silně uvažoval, jenže pokaždé našel naléhavější případ.