nedoukem

čeština

výslovnost

• IPA: [nɛdɔʔʊkɛm], [nɛdɔʊkɛm]

dělení

• ne-do-u-kem

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. (hanlivě) instrumentál jednotného čísla substantiva nedouk
   • Ani stopy by v ní nikdo nenašel po navztekané náladě, s níž před nějakou chvílí odešla z pokoje raněného. Její dobrý rozmar pramenil ze dvou okolností. Jednak cítila morální převahu nad zaostalým nedoukem, který nepozná skvěle napsaný dopis, když mu jej naservírujete pod nos, a za druhé se těšila, jak svou zprávou pokoří bratra Galahada
   • „To není pranic divného,“ řekl Svoboda; „neboť jsou lidé, kterých se dějiny české blíže týkají, nežli vás, kteří by je znáti měli, jako vy své ut, re, mi, fa, sol, a přece o nich ani tolik nevědí, jako vy o čínském zákonodárci. Ptal jsem se vás jen proto, abych vás nenudil věcmi, které snad již znáte.“ „Jednejte se mnou jen jako s pravým nedoukem. Nebudeť mi na škodu, když počnete od abecedy.“
   • „Blogerka roku“ a její manžel slibují v nové knize odhalení „pravdy o našich penězích“, za tři stovky ale dostanete jen horu informačního balastu napsanou mizerným slohem a nalitou typografickým nedoukem.

antonyma

1. odborníkem, profesionálem, vzdělancem, expertem

související

• samoukem
• nedoukyní